Fri. Mar 7th, 2025
rubber plantrubber plant

भारत में रबर को लाने का श्रेय सर हेनरी विलियम को है जो सन् 1876 में ब्राजील के पारा से रबर का बीज यहां लाये। दक्षिण भारत में इसकी पौध उगाने का प्रयोग सफल रहा। देखते ही देखते पूर्वी और पश्चिमी घाटों के पहाड़ों पर रबर के बागान विकसित होने लगे।

रेनू जे त्रिपाठी

दुनिया की सबसे घुमक्कड़ वनस्पतियों की चर्चा होते ही जो नाम सबसे पहले कौंधते हैं, वे हैं- आलू, टमाटर, काजू, कॉफी और अनानास। इसी टोली का एक और यायावर सदस्य है रबर। भूमध्य रेखीय सदाबहार वनों की इस पैदावार का मूल स्थान दक्षिण अमेरिका का अमेजन बेसिन माना जाता है। इसके दूध जिसे लेटेक्स कहते हैं, से रबर तैयार की जाती है। इसका वानस्पतिक नाम हैविया ब्रजीलिएन्सिस है जो इसकी पितृ-भूमि ब्राजील के नाम पर रखा गया है।

monal website banner

चौदहवीं और पन्द्रहवीं शताब्दी तक इसका इस्तेमाल रस्सी और बर्तन बनाने में किया जाता था। आदिम जनजातियां परम्परागत चित्रकारी करते समय निशान या रेखायें मिटाने में भी इसका इस्तेमाल करती थीं। इसकी इसी खासियत से समुद्र के रास्ते व्यापार करने वाले अंग्रेज बहुत प्रभावित हुए और इसके बीज और पौधे दक्षिणी पूर्वी एशिया में ले गये। यहां की सरजमीं इसे बहुत रास आयी और देखते ही मलेशिया, इण्डोनेशिया, श्रीलंका, थाईलैण्ड आदि में लाखों हेक्टेयर जमीन पर इसके बागान विकसित होने लगे। चीन के कुछ क्षेत्रों में भी इसका प्लान्टेशन शुरू हो गया। हालांकि ऐसे भी कुछ प्रमाण मिले हैं कि दक्षिण पूर्व एशिया के आदिवासी भी रबर से परिचित थे और इससे टोकरियां, बर्तन आदि बनाते थे। 17वीं और 18वीं शताब्दी में रबर का प्रचार सारे संसार में हो गया। विज्ञान ने जैसे-जैसे तरक्की की, रबर के नये-नये वितान खुलते गये। इसका प्रयोग ट्यूब, टायर, वाटर प्रूफ कपड़ों, जूते, औद्योगिक ट्यूब बनने के साथ ही विभिन्न प्रकार के दैनिक उपयोग की वस्तुओं को बनाने में भी होने लगा। आज रबर आधुनिक सभ्यता की एक महत्वपूर्ण प्रतीक मानी जाती है।

अनानास : इस घुमक्कड़ को भा गया भारत

संसार के समस्त रबर उत्पादन का लगभग 78 प्रतिशत वाहनों के टायर-ट्यूब बनाने में खप जाता है। शेष का इस्तेमाल जूते, चप्पल, बिजली के तार, खिलौने, बरसाती कपड़े, चादर, खेल के सामान, बोतल, बर्फ के थैले,  मेडिकल उपकरण, औद्योगिक इस्तेमाल के ट्यूब आदि बनाने में होता है। अब तो रबर की सड़कें भी बनने लगी हैं।

रबर का बाग

भारत में रबर को लाने का श्रेय सर हेनरी विलियम को है जो सन् 1876 में ब्राजील के पारा से रबर का बीज यहां लाये। दक्षिण भारत में इसकी पौध उगाने का प्रयोग सफल रहा। देखते ही देखते पूर्वी और पश्चिमी घाटों के पहाड़ों पर रबर के बागान विकसित होने लगे। केरल, तमिलनाडु और कर्नाटक रबर के बड़े उत्पादक हैं। अण्डमान-निकोबार द्वीप समूह, असम और त्रिपुरा में भी इसकी खेती होती है। भारत में सात लाख हेक्टेयर से अधिक भूमि पर इसके बागान हैं और यह दुनिया का चौथा सबसे बड़ा रबर उत्पादक है। हालांकि घरेलू खपत बहुत अधिक होने की वजह से निर्यात लगभग न के बराबर होता है। थाईलैण्ड दुनिया का सबसे बड़ा रबर उत्पादक देश है। इसके बाद इण्डोनेशिया और चीन का स्थान आता है।

आलू : एक सब्जी जिसने जीत ली दुनिया

रबर का इस्तेमाल अब सजावटी पौधे की तरह भी होने लगा है। दरअसल, रबर के पौधे का औषधीय महत्व पता चलने के बाद इसे गमले में लगाकर घरों में रखने का चलन तेजी से बढ़ा। रबर का पौधा एक शक्तिशाली एयर प्यूरीफायर है जो हवा में मौजूद खतरनाक कणों को सोख कर उसे प्रदूषण मुक्त कर देता है। इस कारण सांस की बीमारियों से पीड़ित लोगों के लिए यह बहुत लाभदायक है।

33 thought on “रबर : अमेजन बेसिन का घुमक्कड़”
  1. |Tato stránka má rozhodně všechny informace, které jsem o tomto tématu chtěl a nevěděl jsem, koho se zeptat.|Dobrý den! Tohle je můj 1. komentář tady, takže jsem chtěl jen dát rychlý

  2. pokračovat v tom, abyste vedli ostatní.|Byl jsem velmi šťastný, že jsem objevil tuto webovou stránku. Musím vám poděkovat za váš čas

  3. Good day! I know this is kinda off topic but I was wondering if you knew where I could locate a captcha plugin for my comment form? I’m using the same blog platform as yours and I’m having difficulty finding one? Thanks a lot!

  4. at web, except I know I am getting familiarity all the time by reading thes pleasant posts.|Fantastic post. I will also be handling some of these problems.|Hello, I think this is a great blog. I happened onto it;) I have bookmarked it and will check it out again. The best way to change is via wealth and independence. May you prosper and never stop mentoring others.|I was overjoyed to find this website. I must express my gratitude for your time because this was an amazing read! I thoroughly enjoyed reading it, and I’ve bookmarked your blog so I can check out fresh content in the future.|Hi there! If I shared your blog with my Facebook group, would that be okay? I believe there are a lot of people who would truly value your article.|منشور رائع. سأتعامل مع بعض هذه|

  5. equilibrador
    Equipos de calibración: fundamental para el funcionamiento fluido y efectivo de las maquinarias.

    En el entorno de la ciencia moderna, donde la eficiencia y la seguridad del equipo son de gran trascendencia, los aparatos de equilibrado tienen un papel fundamental. Estos aparatos dedicados están creados para equilibrar y regular partes rotativas, ya sea en equipamiento de fábrica, vehículos de movilidad o incluso en equipos domésticos.

    Para los técnicos en reparación de equipos y los profesionales, operar con aparatos de equilibrado es esencial para garantizar el desempeño fluido y confiable de cualquier aparato rotativo. Gracias a estas herramientas modernas avanzadas, es posible disminuir sustancialmente las movimientos, el sonido y la carga sobre los soportes, extendiendo la duración de elementos costosos.

    También relevante es el rol que juegan los sistemas de ajuste en la servicio al comprador. El apoyo especializado y el conservación continuo empleando estos aparatos posibilitan dar soluciones de óptima calidad, aumentando la bienestar de los compradores.

    Para los dueños de negocios, la contribución en sistemas de calibración y detectores puede ser importante para mejorar la productividad y productividad de sus aparatos. Esto es sobre todo trascendental para los inversores que administran pequeñas y modestas empresas, donde cada punto vale.

    Asimismo, los dispositivos de calibración tienen una vasta uso en el ámbito de la seguridad y el monitoreo de calidad. Permiten identificar posibles fallos, reduciendo intervenciones costosas y daños a los sistemas. Además, los datos generados de estos sistemas pueden aplicarse para optimizar procesos y potenciar la exposición en motores de exploración.

    Las campos de uso de los equipos de ajuste incluyen variadas ramas, desde la manufactura de vehículos de dos ruedas hasta el seguimiento del medio ambiente. No interesa si se refiere de extensas elaboraciones de fábrica o pequeños espacios domésticos, los equipos de equilibrado son esenciales para proteger un funcionamiento efectivo y sin interrupciones.

  6. Sactosalpinx is a gynecological
    disability characterized close to the mass of unfixed in the lumen of the fallopian tube, paramount
    to a disregarding of its patency. It is most of all diagnosed in patients inferior to 30 years of time
    eon and often acts as a call of infertility. Fashion, according to
    statistics, sactosalpinx is inaugurate in 7-28% of women who cannot apprehend pregnant.
    The pathology all but unceasingly occurs as a dilemma of another gynecological contagion, fundamentally
    of an transmissible and inflammatory nature.

  7. Fantastic goods from you, man. I’ve understand your stuff previous to and you are just too great.
    I actually like what you’ve acquired here, certainly like what you’re saying and the way in which you say it.

    You make it enjoyable and you still care for to keep it smart.
    I can not wait to read far more from you. This is really a tremendous web site.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *